Příběh Staré radnice

Městská radnice na tomto místě stávala pravděpodobně již ve středověku, podle dochovaných pozdně gotických architektonických prvků nejpozději na počátku
16. století. Původní budova bývala užší, protože mezi radnicí a vedlejším
domem č. 89 vedla ulička s krámky na prodej chleba – odtud dodnes užívané označení pro průchod „Chlebnice“.

Renesanční podoba radnice po přestavbě z počátku 17. století je zachycena na rytině z 18. století.

Renesanční podoba radnice po přestavbě z počátku 17. století je zachycena na rytině z 18. století.

Na straně od náměstí vedlo do prvního patra radnice dřevěné schodiště s pavlačí, na oknech byly mříže a čelní fasáda byla zakončena vysokým štítem se čtyřmi naznačenými okny, který zakrýval střechu. Radnice měla též věžičku, na rytině je zachycena její podoba s barokní kopulí.

Zajímavosti:

  • Na radnici byla též věžička s hodinami, které sestrojil mistr Hanuš z Prahy. Traduje se, že se mělo jednat
    o stejnojmenného mistra Hanuše, tvůrce pražského staroměstského orloje.
  • Po požáru v roce 1607 byla radnice rozšířena a ulička zvaná Chlebnice překlenuta, čímž vznikl krytý průchod
    z náměstí ke kostelu.

18. století

Plán náměstí z roku 1764 s vyobrazením radnice.

Plán náměstí z roku 1764
s vyobrazením radnice.

Podle dochovaných zpráv bylo od roku 1678 na průčelí radnice vymalováno osm znaků
a dva obrazy svatých, po obnově v roce 1774 byla fasáda zdobena údajně již pouze třemi znaky: nahoře byl městský znak, pod ním erb posledních pánů z Hradce a dole znak Slavatů.

Vedle radnice u vstupu do průchodu stával kamenný pranýř s okovy, po omezení trestní pravomoci města a hrdelního soudnictví v polovině 18. století byl z náměstí odstraněn,
v současnosti je umístěn v prostorách Muzea Jindřichohradecka. Součástí radnice bývala také šatlava, tzv. birdovna, která byla v zadní části budovy.

Obnova budovy radnice po požáru z roku 1801

Stará radnice byla po ničivém požáru natolik poškozená, že musela být v podstatě nově vystavěna.

S opravou začal hned v roce 1801 stavitel Václav Fiedler. Stavbu podle vlastních plánů z roku 1803 dokončil jindřichohradecký stavitel Josef Schaffer v roce 1807. Na plánech je mimo jiné představováno několik návrhů úpravy průčelí a věžičky.

Návrhy úpravy průčelí a věžičky.
Plány půdorysů obnovené Staré radnice.
Návrhy úpravy průčelí a věžičky.
Konstrukce nového krovu.

20. století

Na počátku 20. století se do původní budovy radnice vrátila jednání městské samosprávy, když dne 15. března 1905 poprvé zasedalo městské zastupitelstvo v nové zasedací síni zřízené podle návrhu prof. Jana Kotěry. Okresní úřad se definitivně odstěhoval až v roce 1921, pak radnici využíval pro své účely opět městský úřad.

Od května 1945 zde sídlil i národní výbor, jehož některá oddělení se již na podzim 1945 přestěhovala do tzv. „reprezentačního domu“
č. 135/II v dnešní Klášterské ulici.

Do tohoto objektu, v němž sídlí městský úřad dodnes, se v dubnu 1946 přestěhovalo i vedení města.

V budově Staré radnice po 29. dubnu 1946 využíval národní výbor pro své účely zasedací síň, přechodně zde byla též městská knihovna, až do poloviny roku 2006 tady měl kanceláře odbor výstavby a městská policie v přízemí radnice sídlila od svého zřízení v roce 1992 do dubna 2012.

Projekt zpřístupnění a nové využití Staré radnice

realizace: červen 2014 až květen 2015

Projekt je spolufinancován z Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad, prioritní osa 3 – Rozvoj cestovního ruchu, oblast podpory 3.2 – Revitalizace památek a využití kulturního dědictví v rozvoji cestovního ruchu.

V rámci komplexní rekonstrukce nemovité kulturní památky proběhly rozsáhlé stavební úpravy, které celý objekt změnily na městskou galerii a prostory pro stálé výstavní expozice s potřebným technickoadministrativním zázemím.

Ve zrekonstruovaných prostorách v 1. NP vznikly veřejné WC.

Kompletní rekonstrukce objektu zahrnovala dispoziční stavební úpravy, jejichž podstatu tvořila vestavba celoskleněných konstrukcí atria v úrovni 2. a 3. NP, střešního světlíku a vestavba osobního výtahu v objektu.

Veškerá okna a dveře byly demontovány a nahrazeny jejich kopiemi, popř. repasí původních oken a dveří. Podlahy byly provedeny nově, jakož i kompletní instalace v objektu.

Součástí oprav stávajících omítek byly rovněž restaurátorské práce zahrnující řemeslné restaurování nástěnných maleb v m. č. 2.04, 2.12 a JZ stěny v m. č. 2.05. Restaurována byla i nástěnná výzdoba v prostoru schodiště 1. NP až 3. NP.

Celkové výdaje projektu: 29,032 milionů Kč

Poskytovatel dotace:
Regionální rada regionu soudržnosti Jihozápad

EXPOZICE:

Z dějin městské samosprávy
Expozice JHMD: Železnice hrou
Pohádková výstava Emilie Milerové
Obřadní síň Jana Kotěry
Náměstí v proměnách času