GALERIE 2024

VÝSTAVY V ROCE 2024

 

České ceny za architekturu:

to nejlepší z posledních let

 

 

 

 

 

 

 

Pavel Rajdl

OBRAZY / KRESBY / KERAMIKA

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Rákosníček, Křemílek a Vochomůrka na Staré radnici 

 

 

 

Výstava na Staré radnici představí to nejlepší z moderní české architektury

České ceny za architekturu: to nejlepší z posledních let – projekty realizované z veřejného rozpočtu je výstavou toho nejlepšího, co na poli architektury za poslední léta v České republice vzniklo. Výstava bude zahájena vernisáží 2. dubna 2024 v 17:00 a k vidění bude v galerii Výstavního domu Stará radnice do 28. dubna 2024.  V návaznosti na výstavu „Litomyšl hlavní město současné české architektury“, kterou lze ještě do konce února zhlédnout v Muzeu fotografie, je zde další porce staveb. Jak již název napovídá, jedná se o soutěž celonárodní, a tak bude možno si prohlédnout úroveň výstavby z vícero krajů. Stejně tak je zajímavý fakt, že soutěž není dělena do kategorií. Spatřit tak můžete vše, od staveb bytových domů, až po lávku, která byla oceněna v minulém roce, a stojí právě v Litomyšli. Důležitá zmínka je k hodnocení projektů, ty totiž posuzuje mezinárodní porota, složená z expertů na oblast architektury a urbanismu. Popularita kvalitní architektury stále roste. Na putovní výstavě tak bylo v loňském roce možno poslechnout si uvítací slovo předsedy Senátu PČR a galavečer z předávání cen v loňském roce přenášela Česká televize. Tato krátká sumarizace ukazuje směřování společnosti a fakt, že ani Jindřichův Hradec nezůstává stranou. Tedy na viděnou na výstavě.

Lukáš Soukup

 

Pavel Rajdl

Vernisáž 1. května 2024 od 17:00 hodin. Výstava potrvá od 2. května 2024 do 31. května 2024.

Vystudoval výtvarný obor PF UK v Praze / prof.  L. Leitgeb, C. Bouda, M. Salcman a K. Lidický/. Pozdější studia scénografie a dějin umění.

V současnosti vytváří abstraktní keramické plastiky. V podobné rovině je i jeho malba a kresba. Jeho tvorba je zaměřena na keramickou plastiku, reliéf a na keramiku pro architekturu. Zabývá se i plastikou ze dřeva a kamene,  maluje, kreslí i fotografuje.

Své práce představil na více než 90 samostatných výstavách v ČR. V zahraničí vystavoval např. v Mnichově, Frankfurtu, Tokiu, Paříži, Budapešti. Je zastoupen ve sbírkách v ČR, Německu, Japonsku, USA, Švýcarsku, Rakousku, Švédsku, Holandsku, Francii, Itálii.

Autor se zajímá o proměnu mezi viděným a transformací viděného, pohyb na hranici reálného a imaginárního, vnějšího a vnitřního, konkrétního a abstraktního. Barevnost, kontrast struktur, někde přechází v lyricky hladké zpracování plochy. Často je akceptována kresba rytá, škrábaná či řezaná. Prostory obrazů a kreseb jsou vyplněny magickými elementy, kompozice je řešena s citem pro barevnost, světlo, celek i detail, vždy ale s výtvarnou přesvědčivostí v jednoduchosti sdělení.

Autor je členem Sdružení výtvarných umělců – keramiků a Středočeského sdružení výtvarníků Unie výtvarných umělců ČR.

Je kurátorem kolínské  Galerie V Zahradě  a Studiové scény Pod točnou.

 

Výstava potrvá od 4. června 2024 do 1. září 2024.

Křemílek a Vochomůrka, Rákosníček a další večerníčky Zdeňka Smetany.

Rákosníček, Křemílek a Vochomůrka či Malá čarodějnice. To jsou nejznámější večerníčky Zdeňka Smetany, které nepochybně patří k mnohým vzpomínkám na dětství. Smetanův pohádkový svět je však mnohem větší! Objevte společně s námi bohatou fantazii a výtvarný rukopis českého výtvarníka, scénáristy a animátora, který svou tvorbou těší další a další generace. Těšit se můžete na originály pohádkových ilustrací, originální animační ultrafány, fototapetu, dílničku i promítání pohádky.

ZDENĚK SMETANA (1925 – 2016) výtvarník, režisér a animátor

Zdeněk Smetana se narodil do pražské úřednické rodiny. Po ukončení obecné školy začal studovat reálné gymnázium na Žižkově. Po válce úspěšně odmaturoval a nastoupil do studia Bratří v triku, kde spolupracoval s Jiřím Trnkou, Zdeňkem Milerem, Jiřím Brdečkou či Eduardem Hofmanem. Výrazně ho ovlivnila i osobnost Gena Deitsche, amerického tvůrce, který realizoval řadu kreslených seriálů pro celosvětové publikum právě v Praze. Smetana se tak podílel na výrobě několika dílů slavného seriálu Tom a Jerry. V Trnkově studiu si postupně prošel základními profesemi animovaného filmu, začínal jako kolorista, konturista, fázař až zakotvil u animace. Mimo jiné animoval pro Eduarda Hofmana „tanec ďábla s Evou“ do filmu Stvoření světa. Tuhle scénu si dokonce vyžádalo Britské muzeum do svých sbírek.

Vlastní tvorbu zahájil na konci 50. let zdravotnickými agitkami proti kouření a jiným nešvarům, které svou originalitou přesáhly úroveň tohoto žánru. Všestranně nadaný Smetana, ač sám o sobě říkával, že umí jen kreslit, pracoval nejen jako výtvarník, ale také jako scénárista, režisér a mnohdy i autor námětu. Jeho první samostatné filmy byly určeny dospělým divákům. Až v polovině 60. let dostal nabídku z televize, zda by chtěl spolupracovat na pohádkách Václava Čtvrtka. Autora pohádek o Křemílkovi a Vochomůrkovi v té době neznal, když si ale přečetl scénář, byl si jist, že takovou příležitost dostane člověk většinou jen jednou za život. A tak vzniklo prvních 13 dílů, a později díky úspěchu dalších 26 dílů Pohádek z mechu a kapradí. Když se mu po čase dostal do ruky námět Jaromíra Kincla, následovalo dalších 39 dílů Rákosníčka.

V umělecké tvorbě Zdeňka Smetanu podporovala jeho žena Věra a byla to právě ona, koho napadlo oslovit Jiřinu Bohdalovou pro vypravěčský hlas Smetanových pohádek. S Věrou se oženil roku 1949 a společně vychovali dvě dcery Věru a Petru.

Dnes už zná Smetanovy hrdiny pohádek na dobrou noc hned několik generací. Patří k nim také postavičky Kuby Kubikuly, Štaflíka a Špagetky, skříteka Racochejla, stále se radující Radovan či Malá čarodějnice. Všechny Smetanovy filmy určené dětským divákům spojuje snaha děti bavit, potěšit a nenásilnou formou také vychovávat.

Za jeho animátorskou a režisérskou kariérou stojí přes 400 filmových pohádek, 20 pohádkových knih a nespočet výstav. Výtvarně doprovodil i několik hraných filmů, např. Klapzubova jedenáctka (1967) či Jak dostat tatínka do polepšovny (1978). Vedle své filmové tvorby se průběžně věnoval i volné grafice. Za svá díla získal řadu domácích i zahraničních ocenění.

Více ze Staré radnice:

Úvodní stránka
Stálá expozice – Z dějin městské samosprávy
Stálá expozice – Modelové kolejiště a expozice úzkokolejky
Historická část budovy – Obřadní síň Jana Kotěry